s
Pro více informací a konzultace VOLEJTE: 603 466 620 !
fresh nutrigenetic news
seznam odborných aktualit

15.05.2020  - Boris Johnson po návratu z nemocnice prozřel. On i Británie musí zhubnout
30.04.2020  - Kila navíc jsou při nemoci covid-19 nejrizikovějším faktorem hned po demenci
17.01.2020  - Většina cereálií v testu propadla. Jsou samý cukr a ke zdravé snídani mají daleko
15.01.2020  - Rozporuplný vládní boj za zdravý životní styl. Snižuje daň na pivo a zvyšuje zdanění minerálek


Boris Johnson po návratu z nemocnice prozřel. On i Británie musí zhubnout


O jeho zdraví se strachovala většina Britů. Boris Johnson se ale z nejhoršího dostal a vrátil se s novým posláním – zamést s obezitou. Věří totiž, že k cestě do nemocnice mu napomohla jeho láska k nočnímu pojídání choriza a sýrů.

Britský premiér Boris Johnson se po vlastních nepříjemných zkušenostech s pobytem v nemocnici kvůli koronavirové nákaze rozhodl udělat přítrž nezdravému životnímu stylu sobě i všem Britům. Jako jeden z důvodů náhlého zhoršení svého stavu totiž označil svůj problém s nadváhou. Ministrům tak oznámil „změnu plánu“ a začal připravovat novou strategii. Aby se Britové vyhýbali onemocněním, musí být víc fit.

Výzkumy mluví jasně – obezita při nemoci covid-19 zdvojnásobuje riziko nevyhnutelné nemocniční léčby. Index tělesné hmotnosti (BMI) jednoho ze tří dospělých Britů nad 30 let se pohybuje za nezdravou hranicí obezity, což je jeden z nejhorších výsledků v západních zemích. A i sám premiér si sáhl do svědomí a uznal, že 111 kilo čisté váhy není při výšce 175 centimetrů zrovna v pořádku. Jeho BMI ukazuje hodnotu 36, tedy obezitu 2. stupně.

Obezita je rizikovým faktorem i při dalších onemocněních, jako je cukrovka nebo srdeční choroby, které jsou samy rizikovými faktory i při průběhu nemoci covid-19. Cukrovkou trpěla čtvrtina pacientů, kteří na tuto nemoc v anglických nemocnicích zemřeli. Z 22 332 pacientů, kteří zemřeli od 31. března, trpělo 26 procent z nich diabetem prvního nebo druhého typu a 18 procent demencí. Asi 15 procent mělo chronická plicní onemocnění a 1 549 astma.

Johnson tak v pandemii podle The Times vidí i příležitost zdůraznit důležitost zdravého životního stylu. Jeho novou „posedlostí“ je nyní povzbuzování lidí k jízdě na kole a snaha dostat k cyklistice co nejvíce Britů.

V britské vládě se tak otevřela i diskuse okolo cukrové daně, která vešla v platnost v dubnu 2018. Výrobci nealkoholických nápojů od té doby musí odvádět daň podle obsahu cukru v nápojích. U nápojů s obsahem cukru nad 8 gramů na 100 mililitrů platí daň 24 pencí (6,97 koruny) za litr. U nápojů s obsahem 5 až 8 gramů na 100 ml zaplatí 18 pencí (5,22 koruny) za litr. To se pak odráží na ceně nápoje. Někteří výrobci, jako třeba Fanta, se toto rozhodli řešit snížením obsahu sladké složky.

Johnson se během své kampaně zavázal, že se na tuto „daň z hříchu“ podívá a pokusí se ji změnit, čímž ale odporuje názoru současného představitele zdravotnictví Matta Hancocka. Podle něj bylo zavedení této daně přímo „triumfem“.

Premiér své přání zaměřit se na „ozdravnou agendu“ už svým vládním poradcům oznámil. Nezapomněl připomenout ani vlastní slib postavit 40 dalších nemocnic a vytvořit dalších 20 000 pracovních míst pro policisty. „Je optimistický a myslí na budoucnost, chce dbát na zvyšování úrovně života,“ řekl zdroj The Times o návratu Johnsona do práce. Během své první konference s Davidem Cameronem vyjádřil Johnson podporu i matkám, které před školními vraty protestovaly za zdravější stravování s koláči v rukou.

Začátkem tohoto týdne Boris Johnson médiím předal i zkušenou radu, jak se vyhnout koronaviru, která zní: „Stačí nebýt v padesáti tlustý.“ Johnsonovi poradci se shodují, že právě jeho osobní dlouhodobý boj s narůstající velikostí kalhot mu dává právo takto k voličům promlouvat.

Dle svých slov Johnson nejvíce přibral mezi lety 2016 a 2018, kdy na zahraničních cestách hodně a rád jedl. A premiér, zdá se, jen nekáže vodu. Od svého pobytu v nemocnici prý zhubl šest kilo. Uznal ale, že pokud se bude snažit jít s váhou dolů i nadále, nejspíš bude muset omezit i své oblíbené „noční nájezdy na chorizo a sýry“.

Vláda nyní analyzuje, jaké faktory, včetně obezity, původu a pohlaví, mohou zmírnit, či naopak zhoršit dopad koronaviru na zdraví lidí. Řešení obezity vidí jako důležitý krok už jen proto, že se předpokládá, že virus do vyvinutí vakcíny nezmizí.


Zdroj: web
zpět

Kila navíc jsou při nemoci covid-19 nejrizikovějším faktorem hned po demenci


Nadváha zvyšuje riziko úmrtí na nemoc covid-19 o 37 procent a je po demenci druhou nejčastější zdravotní komplikací spojovanou s oběťmi koronaviru. Třetím nejrizikovějším chronickým onemocněním jsou při nákaze chorobou covid-19 problémy se srdcem. Vyplývá to ze statistik britských zdravotníků, na které upozornil list The Daily Mail.

Zmíněná studie vycházející z analýzy dat o 17 tisících hospitalizovaných pacientech ukázala také to, že třetina nemocných, kteří se dostanou do nemocnice, už se z ní nevrátí. Z pacientů napojených na plicní ventilátor umírá dokonce polovina.

Nejrozsáhlejší statistika svého druhu v Evropě vypovídá také o tom, že více než v polovině případů, konkrétně v 53 procentech, mají pacienti, kteří s covidem-19 skončili v nemocnici, ještě jinou nemoc, kterou trpěli ještě předtím, než se infikovali koronavirem.

Kromě nadváhy, kardiologických potíží a demence se řadí mezi riziková chronická onemocnění v kombinaci s nemocí covid-19 také cukrovka, astma a plicní či ledvinová onemocnění.

Potvrdily se zároveň dřívější závěry, že u kuřáků mívá covid-19 lehčí průběh. Stále ale není jasné, jak je to možné. Zda za to může například návyková látka v tabáku, nikotin, nebo jde o jiný efekt vdechování kouře z cigaret.

Zdroj: Novinky.CZ
zpět

Většina cereálií v testu propadla. Jsou samý cukr a ke zdravé snídani mají daleko


Lupínky, kuličky, mušličky, měsíčky, hvězdičky, čtyřlístky, kroužky, proužky, trubičky… Snídaňové cereálie se zabydlely v českých domácnostech a dopřávají si je děti ale i dospělí. Ale víte, co vlastně jíte?

 

Snídaně je základ, tvrdí všechny maminky a babičky svým dětem a mají pravdu. „Děti mají totiž na rozdíl od dospělých omezenou kapacitu žaludku a po nočním hladovění potřebují doplnit energii,“ vysvětluje výživová poradkyně Lucie Pechmanová z časopisu dTest.

Dospělí mohou podle ní brát ranní jídlo trochu méně zodpovědně. „Snídat by měli ti, kteří mají ráno hlad nebo vědí, že pokud snídani vynechají, budou se potom přes den přejídat.“

Cukr, cukr, cukr a trochu mouky

Cereálie, tedy nejrůznější extrudované výrobky z obilí, si Češi oblíbili jako „lehkou a zdravou snídani“. Jen v loňském roce za ně utratili 816 milionů korun. Ve skutečnosti to ovšem s jejich výživovou hodnotou není tak, jak se mnozí domnívají. Většinu cereálií totiž tvoří jen trochu mouky a velká spousta cukru, vyvrací zažitý mýtus Pechmanová.

Riziko cereálií spočívá v tom, že jak dospělým, tak dětem chutnají. A tak si jich často do misky nasypou výrazně víc, než je doporučená denní dávka 30 gramů. To znamená, že už u snídaně výrazně překračují doporučenou denní dávku cukru na den.

Jak poznat „zdravé“ cereálie?

Sledujte na etiketách výživové údaje. Obsah cukru respektive sacharidů by měl být maximálně do 15 gramů na 100 gramů výrobku. Při nákupu se můžete řídit i jednoduchým pravidlem: čím méně ingrediencí, tím lépe. U kakaových výrobků sledujte na etiketě také procentuální podíl kakaa a vyhněte se výrobkům s přidaným glukózo-fruktózovým sirupem.

Redakce časopisu dTest se rozhodla otestovat celkem 28 výrobků rozdělených do dvou kategorií, a to na nejoblíbenější cereálie s čokoládovou nebo kakaovou příchutí, které cílí především na děti, a pak „rádoby zdravější verzi, která na svých etiketách slibuje, že má zvýšený podíl třeba quinoi, špaldy, celozrnné mouky, bílkovin nebo vlákniny.“

Kaše jako levnější a zdravější varianta

Vhodnou alternativou k snídaňovým cereáliím jsou různé druhy kaší, které si připravíte sami doma. Uvařit si po ránu jáhlovou, rýžovou nebo ovesnou kaši, posypat si ji kvalitní čokoládou nebo do ní přidat trochu oříšků nebo sušených brusinek je sice o něco pracnější a zabere to i víc času, zato ušetříte peněženku a prospějete tím svému zdraví.

Výsledky testu

Díky nízkému obsahu cukru a relativně vysokému obsahu bílkovin a vlákniny v testu vyhráli dva výrobky lotyšské značky Melzu, typ Organic Biorai Flakes a Organic Biorai Speedy, výrobek Grein Weet Biskits a Bonavita Špaldové lupínky.

S nejhorším výsledkem z testu vyšly jogurtové kroužky s kokosem od značky Druid, kde výrobce na obalu inzeruje 34% podíl ztuženého tuku (jsou tedy 8x tučnější než všechny ostatní cereálie).


Zdroj: ČRo
zpět

Rozporuplný vládní boj za zdravý životní styl. Snižuje daň na pivo a zvyšuje zdanění minerálek


Babišova vláda schválila dvojnásobné zvýšení poplatku za čerpání minerálních vod. Tímto nepřímým zdaněním zvyšuje náklady domácím výrobcům a znevýhodňuje je proti zahraniční konkurenci. Nelogicky tak penalizuje zdravé potraviny, když na druhé straně snižuje DPH na pivo.

Daňové příjmy slábnou, finanční rezervy jsou rozpuštěny a na dotace velkým koncernům v čele s Agrofertem se nesmí sáhnout. Pokud v této situaci vláda snižuje DPH u některých služeb a zboží včetně piva, což se kvůli rostoucím nákladům firem jen stěží projeví v koncové ceně u zákazníka, hledá peníze na svoje rozmařilé utrácení pro svoje voličské skupiny někde jinde, kde se dá.

Rozporuplný boj proti závislostem

Babišův kabinet si přitom počíná nesystémově. Bohulibě prohlašuje, že bojuje proti závislostem na hazardu, a nakonec o polovinu zvýší daň pouze u nejméně škodlivých loterií. Deset miliard chce vytáhnout zdaněním technických rezerv pojišťoven, což může rozkolísat celý systém a zdražit pojistky.

Skokově zvyšuje spotřební daně u alkoholu a tabáku, což zdůvodňuje tlakem na snížení jejich spotřeby a ochranu zdraví obyvatel. Na druhé straně protismyslně snižuje DPH na pivo. Jeho cena přitom v poslední době stoupla i kvůli novým vládním regulacím typu EET a protikuřáckého zákona.

V tomto trendu kabinet pokračoval při svém posledním zasedání. Schválil zdvojnásobení poplatků za čerpání minerálních vod ze šesti na dvanáct korun za metr krychlový. Nakonec je zvýšil ještě výrazněji, než mělo původně v úmyslu Ministerstvo zdravotnictví, které navrhovalo růst o třetinu.

Proti domácím výrobcům a spotřebitelům

Tento záměr kritizuje Svaz minerálních vod zastupující sedm producentů. Jeho předsedkyně Jana Ježková zdůraznila, že poškodí domácí výrobce a spotřebitele, ohrozí zdroje minerálních vod a jejich využití. Přínos pro stát přitom bude z hlediska celkového objemu příjmů jen kosmetický v řádu několika desítek milionů korun.

„Jedná se už o druhé stoprocentní zvýšení poplatků za posledních pět let, což pochopitelně zvedne výrobní náklady. Už nyní je poplatek za odběr minerální vody devětkrát vyšší než poplatek za odběr ostatních druhů vod z podzemních zdrojů,“ připomněl svaz ve svém prohlášení.

Generální ředitel lídra tuzemského trhu Mattoni Alessandre Pasquale se podivil, že se stát dostává do absurdní situace, kdy Ministerstvo zdravotnictví deklaruje boj za zdravý životní styl, ale v praxi penalizuje zdravé potraviny.

Vláda zdaňuje zdravé potraviny

„Zvyšování nepřímého zdanění zdravé potraviny a současné snižování DPH na čepované pivo přímo vybízí k dohadům o populistických snahách nalákat voliče a nesystémovým způsobem naplnit státní pokladnu,“ uvedl Pasquale.

Postoj Ministerstva zdravotnictví zavání farizejstvím. Prudký nárůst poplatku zdůvodňuje tím, že nestoupl od roku 2014, kdy ho razantně zvýšila Sobotkova vláda. Inflace však od té doby poskočila sotva o desetinu.

Sporné je i další vyjádření resortu, že „toto unikátní přírodní bohatství České republiky využívají velké soukromé korporace ke svým obchodním aktivitám, které jim přinášejí vysoké zisky. Je tak zcela na místě, aby větší měrou přispěly do státního rozpočtu.“

Do poplatku se totiž nepromítá péče, kterou výrobce udržuje zdroj ve vlastnictví státu. Producenti vykonávají pro stát ty činnosti, které umožňují technologické využití i ochranu těchto přírodních zdrojů, a to z vlastních prostředků. „Opětovné navýšení poplatku za odběr minerálních vod o dalších sto procent může vážně ohrozit schopnosti zajišťovat tuto péči,“ varuje svaz.

Poplatek se navíc počítá z celkového povoleného množství čerpání minerálních vod, přičemž skutečná produkce dosahuje zhruba jedné třetiny. V sousedních zemích s velkým potravinářským trhem je tento poplatek nižší. V Německu dosahuje výše 8,40 korun za metr krychlový, v Polsku 7,60 korun.

Zbytečné znevýhodnění domácích výrobců

Tento krok kritizuje i pravicová opozice, pro kterou je dalším dokladem, že se vláda v honbě za zvyšováním příjmů státního rozpočtu nezastaví před ničím. Dvojnásobné zvýšení poplatku je ekonomicky neobhajitelné. Domácí produkce balených minerálek bude zbytečně znevýhodněna před zahraničním dovozem a vyšší náklady bude muset nějak vykompenzovat.

Vyšší poplatky za čerpání minerálních vod jsou dalším symbolickým dílkem mozaiky poslední doby. Navzdory slibům Andreje Babiše vláda zvyšuje cestou nejmenšího odporu celkovou daňovou zátěž podnikatelského sektoru, dosahující za poslední čtvrtstoletí rekordních hodnot.

Složená daňová kvóta, měřící celkové zatížení daňového poplatníka, letos stoupne na 35,9 procenta, nejvýše od roku 1993. Tehdy ovšem Česká republika procházela specifickým transformačním obdobím, takže ani toto srovnání není zcela objektivní. Pro porovnání: V roce 2015 dosahovala daňová kvóta hodnoty 32,6 procenta, nárůst celkového zatížení je tedy zřetelný.

Babišova vláda se octla v rozporu s vlastními deklaracemi i zvyšováním nepřímého zdanění. Do této kategorie už zařazuje i zdravé potraviny, což dokládá aktuální příběh balených minerálek.


Zdroj: web
zpět